Historie (text ze sešitu 22. 1. 2006)

Jesenický výšlap železničářů

Jesenický výšlap železničářů je veřejná, turistická a společenská akce podporovaná železničáři z olomouckého kraje. Organizační skupina je z většiny také zastoupena železničáři z Olomouce a Přerova. Mezi hlavní patrony patří Odborové sdružení železničářů v Depu kolejových vozidel Olomouc Českých drah.

Hlavní a základní myšlenkou je příprava pěší turistiky. To plyne i z názvu. Pěší turistika je fenoménem posledních desetiletí, vždyť nejpřirozenější aktivita člověka k přesunu je chůze. O to více je přirozenější, když je právě v přírodě. Dále název napovídá, že základem je provádění turistiky v Jeseníkách, resp. ve všech jesenických oblastech, včetně okolí. Název také uvádí již výše zmiňované pořadatele a patrona. Vzhledem k velikosti města Olomouc a jeho významnému dopravnímu uzlu jsou všechny akce prezentovány z tohoto města.

Společenskost akce spočívá v její organizaci, plánování a provedení. Účastník kolektivní turistiky je sice vázán termíny a dodržováním určitého návodu, ale zároveň se setkává se zajímavými lidmi, nadšenými turisty a kamarády. Má i oporu v pořadatelích, v návodu trasy a v dalších informacích. Závěrem takové akce většinou bývá posezení, jakési kolektivní zhodnocení s odpočinkem, kde je zajištěno občerstvení a někdy i něco navíc - jídlo, hry, tombola, hudba a zábava. Nezbytností bývá rozdávání účastnických listů či diplomů, suvenýrů, razítek a dalších odměn.

Jesenický výšlap depa Olomouc vznikl iniciativou několika nadšenců v roce 1975 v tehdejším Lokomotivním depu v Olomouci. Už tenkrát byl zaštítěn odborovou organizací a podnikem. Oficiálně byl prezentován jen zaměstnancům, avšak brzy se ústně představil přes „známé“ a rodinné příslušníky širší veřejnosti. Velkou popularitu získal rozdáváním suvenýrů - vlaječek, které se v obměněné podobě zajišťují dodnes. Tak se stali z turistů také sběratelé suvenýrů. Velmi zdařilé bylo i vytvoření kroniky již v prvopočátku. Podařilo se zachytit důkazy, vzpomínky a fotografie, které slouží pamětníkům i nováčkům.

Dnes je tato akce tradicí. Od založení se konala každý rok druhou sobotu v září - počítají se přípravná a uzavírací období -‚ takže má už 31 let. Zajímavostí a lákadlem pro turisty je to, že až na výjimky je každý ročník prováděn v nově určené oblasti než byl vloni a zcela na nové trase. Ještě většího efektu se dosáhlo, kdy se cíl akcí přestal vázat na rekreační středisko v Koutech nad Desnou. Upustilo se tak sice od velmi výhodného, téměř pravidelného zakončení, ale rozšířily se další možnosti. Pochody tak začaly mít charakter poznávání Jeseníků. A když se nějaká trasa po delší době opakuje, nevadí, vždy je to ta, která za to stojí, ta, na kterou se každý rád vrací. I tyto trasy mohou nabídnout nějaké krajinářské překvapení. Jedním z nich bylo znovuotevření Divokého dolu po stavbě přečerpávací elektrárny.

Další velkou změnou byla při 28. ročníku „Setkání na Rejvízu“ nabídka více tras. To byla kromě drobné výjimky novinka. Do obce Rejvíz se tak doputovalo z města Zlaté hory a dvěma trasami z města Jeseník, jednou přes Čertovy kameny a druhou přes Velké mechové jezírko. Volba tří tras byla účastníky zhodnocena kladně. Ještě před tím ale došlo také k velmi důležité změně. Byla založena organizační skupina, nebo spíše organizační výbor, který vytýčil úkoly a sestavil skupinu pořadatelů. Do této doby byly akce garantovány jedním vedoucím, který si vybral nebo také nevybral nějaké pomocníky. Součástí přípravy se tak staly schůze organizačního výboru.

Další změna v posledním desetiletí byla právě u zatím posledního 31. ročníku, a to zařazení turistických tras pro cyklisty. Vzhledem k rozvoji této aktivity se k tomuto přistoupilo poněkud pozdě. Zajištění organizované cyklistiky je ale náročnější, nežli připravit akci jen pro pěší. Je zvýšené riziko úrazů a problematická je i hromadná přeprava jízdních kol. Proto je nutné vytvořit lepší, mobilnější lékařskou pomoc a kontrolovat nebo zajistit vhodnou dopravu.

Jízda na kole je také mnohem citlivější na počasí. Pokud zastihne déšť pěšáka, tak ten si obleče pláštěnku a nějakým rozumným způsobem se i přes bláto dostane do cíle nebo nějaké restaurace. Takový kolař ale může mít větší problém. Zvláště pro děti a nezkušené cyklisty může být za deště a mokra návrat do cíle náročný a nebezpečný.

Pro přípravu tras přímo v terénu se teda organizátoři Jesenických výšlapů rozdělili do dvou skupin — na odborníky pěšáky a na odborníky cyklisty. Tyto skupiny musí být dokonale synchronizovány, a to nejen při akci, ale také při přípravě. Dále vzniklo také dělení turistiky pěší — na rodinnou pro nenáročné s kratšími trasami, na poznávací, jejíž trasy se mohou pohybovat v rozmezí od 20 do 35 km a na dálkovou pro zdatnější turisty a dálkoplazy s rozsahem délek tras 35 až 50 km.

Při přípravě je velice důležité turistické a místní značení, ze kterého většinou organizátoři Jesenického výšlapu vychází. Poděkování patří hlavně značkařům z Klubu českých turistů a dalším kolegům, kteří se o značení u nás starají. Značení pěších a cyklistických tras je spojeno s ochranou přírody a s bezpečností uživatelů. Velmi příjemné je vyznačení právě v turistických mapách. Je to nejen inspirace pro individuální turisty, ale především velmi dobrá pomůcka pro organizátory menších i větších akcí.

Trasy na nový, již 32. ročník, byly zvoleny před schůzí, a to rok dopředu, čili v červnu 2005. Nejvíce bodů získaly trasy v oblasti Bradla v Úsovské pahorkatině Hanušovické vrchoviny. Tato volba se stala závaznou zařazením akce do turistického kalendáře KČT ještě tentýž měsíc. Vyřazeny, nebo spíše odloženy, byly trasy z oblastí Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny, potom z oblasti Branné a Pasáku a nakonec tras vedoucích na Háj u Šumperka. O těchto variantách se bude jednat na schůzi organizačního výboru, nebude-li z nějakého vážného důvodu navržena oblast jiná, a bude zvolena pro další 33. ročník.

Organizátoři Jesenického výšlapu depa Olomouc, pořadatelé a jejich pomocníci jsou rádi za přízeň všech kolegů, se kterými mohou spolupracovat, a všech účastníků, kteří „výšlap“ dobře znají, i těch, kteří se jej zúčastnili poprvé. Udělají vše pro to, aby byli turisté i hosté na těchto akcích spokojeni a aby tato masová činnost byla v souladu s ochranou přírody.

Pavel Mareš